Mělník |z Čech a Moravy

07.05.2018 |
Cesty za vínem

Když se blížíte k Mělníku, přes všechny změny ve zdejší krajině, způsobené především dvacátým stoletím a industrializací, cítíte sílu zdejší historie a pradávnou slávu mělnického vinařství. Zkušené oko milovníka vína jasně vnímá starobylé terasy, svažitost svahů a jejich orientaci. Všímá si barvy půdy, travnatých až stepních porostů, vnímá proudění vzduchu. Přes neupravenost množství zdejších ploch, dávno zarostlých plevelem, keři a trávou, si hned uvědomíte, že tady se přece muselo révě výborně dařit. A víno, které zde v pradávných staletích vinaři vyráběli, se stalo tématem mnoha písní a oslavných ód. Při pohledu na zdejší krajinu to jasně vidíte. Ano, jak se říká, tady by to šlo!

Mělník byl s vinařstvím spojený od nepaměti. Nejstarší archeologické nálezy se datují do 9. století, legendy zase zmiňují Ludmilu, manželku Bořivoje z rodu Přemyslovců, jako první z vládců kázajících výsadbu vinic na zdejších příhodných polohách. Stát se tak mělo na základě ochutnání výborného sudu vína, který vladařský pár obdržel darem od moravského knížete Svatopluka. Ludmila prý následně nechala přivézt vinnou révu z Moravy a vysázet ji nedaleko svého rodiště, hradiště Pšova, dnešního Mělníka. Péčí o vinice se osobně zabýval i Ludmilin vnuk sv. Václav, který se díky tomu stal patronem vinařů. Další výrazný vzestup vinařství zaznamenal Mělník a jeho okolí za vlády Karla IV. Ten nechal přivézt z Francie ušlechtilé odrůdy révy a rozhojnil také plochy vinic. Zároveň ve své době omezil dovoz cizího vína a nechal tvrdě trestat ty, kteří způsobili škody na vinicích. "Byl-li kdo ve dne při škodě polapen, propadl pravou rukou... a kdož by pak v noci škodil a v tom byl polapen, ten jest hrdlo své propadl a statek jeho na perkmistra (správce vinic) jest připadl..." I další panovníci pak podporují rozvoj vinařství, na přelomu 16. století dosahují zdejší vinice (podobně jako v jiných oblastech Čech a Moravy) největší rozlohy a rozmachu v historii. Pozdější historie už tak slavná nebyla, ostatně podobně jako na ostatních místech Čech a Moravy. Novodobá historie vinařství na Mělníku se píše až od devadesátých let 20. století. Z celkové výměry přes 330 hektarů vinic je k dnešnímu dni osázena a využívána asi třetina. Je obrovská škoda, že to je tak málo, ale naštěstí v posledních letech toto číslo vzrůstá. Naprostá většina vinic zde totiž po právu spadá do nejvyšší kvalitativní kategorie, zdejší mikroklima a prostředí pro pěstování révy je unikátní. Terroir mělnických vinic je velmi krásně popsané v materiálech vinařství Chateau Mělník - Vinné sklepy Jiřího Lobkowicze. Průměrná roční teplota na Mělníku je 9,6 °C, přičemž dle dostupných měření se tato hodnota v posledních letech mírně zvýšila a dosahuje téměř 10 °C. Na Mělnicku jsou prvohorní usazeniny (břidlice, buližníky, červené jíly) kryty druhohorním křídovým útvarem, kdy činností řek vznikají sedimenty typu pískovců, písčitých slínů - opuk, vápnitých slínů a jílů. Ve třetihorách byla krajina formována poklesy vrstev a sopečnou činností a erozí. Ve vinicích převládají lehčí, záhřevné hlinito-písčité půdy s obsahem vápna, tedy půdy vhodné pro pěstování modrých odrůd, typické pro Mělník jsou burgundské odrůdy, zejména Rulandské modré a dále Modrý Portugal. Vápno v půdě činí vína vláčnější již na počátku jejich vývoje. Pro bílé odrůdy z našich vinic jsou typické minerální tóny a díky tomu, že půda je vysoce záhřevná a naakumulované teplo vyzařuje zpět, výborně dozrávají i pozdější odrůdy Ryzlink rýnský a Hibernal. Kvalitní, plná a extraktivní vína dávají i další typické odrůdy Müller Thurgau a tradiční burgundy Rulandské bílé a šedé. Průměrné roční srážky na Mělníku jsou 550 mm. I přes příznivé mikroklima u řeky Labe se někdy zimní teploty dostávají až na -25 °C. Při těchto mrazech již hrozí vymrznutí keřů révy vinné, zvláště u náchylných odrůd, těmi jsou například Müller Thurgau a Modrý Portugal. Historicky nejstarší doložené názvy vinic jsou z roku 1372: Svině (původně patřila městu, zhruba od poloviny 19. století Lobkowiczům), Kuře (Aušperk - terasy severovýchodně navazující na Ludmilu - réva tu rostla ještě v prvorepublikovém období), Trojslava, Klamovka a Na Bílých břehách. Tehdy převažovaly ve výsadbách odrůdy Roučí (Rulandské modré), které vinicím vévodilo, RŠ, RB, Tramín bílý i červený, RR a u zdí Chrupka.

První ze známých místních vinařství je Mělnické vinařství Kraus. To založil v roce 1990 na Mělníce doc. ing. Vilém Kraus, CSc., tehdy ještě pod názvem "Vinařský dům Bacchus". Tento podnik se zaměřoval na produkci štěpovaných sazenic révy vinné a výrobu sudového vína. Postupně se dařilo získávat do vlastnictví vinice a plocha vinic se rozšiřovala. Vilém Kraus nejmladší odešel v roce 1994 studovat vinařství do Německa, studia ukončil v roce 2001 jako technik pro vinohradnictví a sklepní hospodářství se státní zkouškou. Když se vrátil ze studií do rodinného podniku, začal se věnovat vinohradnictví, rozšiřoval plochu vinic a utvářel jejich odrůdovou skladbu. V roce 2004 jeho otec zemřel a Vilém Kraus převzal řízení celého podniku. Postupně se produkce rozšířila o lahvovaná vína a celý provoz se zmodernizoval. Byla postavena nová tanková hala s nerezovými tanky pro výrobu bílých vín, dubovými sudy pro vína červená a několik francouzských sudů barrique. Moderní, šetrné technologie, které vinařství používá, napomáhají vytvářet kvalitní, plná a extraktivní vína. Důležitou osobou, která má velký podíl na dnešní podobě vinařství, je bezpochyby i Vilém Kraus nejstarší. Prof. ing. Vilém Kraus, CSc., světově uznávaný odborník ve vinařství, je šlechtitelem nových odrůd révy vinné, za úspěchy ve svém oboru v roce 2004 získal prezidentské vyznamenání. Dnes v Mělnickém vinařství Kraus pracuje společně Vilém Kraus s manželkou Alenou a jeho matka, ing. Danuše Krausová, řídí výrobu štěpovaných sazenic révy vinné. Filozofie vinařství je jednoduchá a jasná. Jasný výběr odrůdy a klonu vhodného pro vinici, rozumné hospodaření ve vinicích a maximálně šetrné zpracování hroznů ve sklepě. Na všech láhvích je potom jasné označení "zemské víno", protože u Krausů to klasické jakostní třídění vín podle přívlastků moc neuznávají. "Důležitý je zdravý hrozen, a ne honba za cukernatostí," dala by se jednoduše shrnout hlavní myšlenka jejich práce. Dalším vinařstvím, které nesmíte při návštěvě Mělníka minout, je samozřejmě již výše zmíněné vinařství Chateau Mělník - Vinné sklepy Jiřího Lobkowicze. Vinařská historie rodu Lobkowicz se datuje k roku 1753, kdy se hraběnka Marie Ludmila Černínová z Chudenic provdala za Augusta Antonína Josefa, knížete z Lobkowicz. Věnem byly čtyři vinice: Sirotčí, Stará, Mečířská a Redlichova o celkové výměře 19,5 ha. V roce 1798 přivezli z Francie 6 000 kusů sazenic burgundské révy a v letech 1729-1803 rozšířili výměru vinic o 8 dalších, přikoupili Štemberskou, Sázenou, Čenkovskou, Celestínskou, Dolhovku, Kriegerstein, Na Svini a Turbovice. V roce 1808 zámecké vinařství přikoupilo vinici Koráb a v roce 1873 Jiří Kristián, kníže z Lobkowicz, rozšířil zámecké vinařství o vinici Vraštilku a pronajal si vinici Thunovskou (roku 1902). Majitel panství Jiří Kristián z Lobkowicz (1835-1908) se zasloužil o vybudování vinice sv. Ludmily, která je osázena burgundskou révou a dodnes dává Mělníku jeho typický vzhled. Vinice je umístěna ve svahu pod zámkem a byla osázena 15 537 keři révy vinné na ploše 1,8 ha.                  

Největšího rozmachu dosahuje zámecké vinařství v době, kdy je majitelem panství JUDr. Bedřich, kníže z Lobkowicz (1881-1923), který přikupuje vinice Trautmanku, Klamovku, Venclovku, pronajímá si městské vinice v Mělníce a v obci Tuháňská. Postupně se tehdy stává rodina Lobkowiczů takřka monopolním vlastníkem zdejších vinic a největším výrobcem vína v Mělnické oblasti. Bedřich nechává také vybudovat pod nádvořím zámku Mělník nový, moderní sklep sv. Josefa. Zavádí také výrobu šumivého vína, mělnického sektu, jehož výrobu znal z francouzské vinařské oblasti Champagne. Dvacáté století je spíše ve znamení úpadku Chateau Mělník. Jak dvě světové války, tak samozřejmě doba komunismu se neblaze podepsaly na podobě vinařství i samotného zámku. Po revoluci je v roce 1992 majetek v rámci restitucí opět vrácen do rukou rodu Lobkowiczů. Tehdy sedmasedmdesátiletý restituent Otakar Lobkowicz převedl majetek na svého syna Jiřího Lobkowicze, který žije na zámku v Mělníce dosud. Jiří Lobkowicz obnovil tradici zámeckého vinařství a vlastní produkci. Nejdůležitější zlom nastává v roce 2009, kdy se po rekonstrukci sklepa sv. Josefa vrátila výroba vína zpět na mělnický zámek. Vinařství postupně přechází na ekologický režim práce ve vinicích. Celková produkce je do 40 000 láhví vín, především vyhlášených známkových, jako je Ludmila či sekt Zámek Mělník.

Na Mělníku působí i další výrazná postava tuzemského vinařství, Bettina Lobkowicz. Ta od r. 1992 navazuje na staletou tradici vinařství na Mělníku a postupně se snaží obnovovat vinice a modernizovat sklepy v Rybářích, v blízkosti řeky Labe. Filosofií vinařství je pěstování typických odrůd (burgundské) na labských terasách a výroba vín, které co nejlépe odrážejí tento region. Ve vinařství zpracovávají pouze hrozny z vlastních vinic, historicky prověřených ploch rodu Lobkowiczů. Jedná se o menší vinice situované na jižních a západních svazích řeky Labe s teplým mikroklimatem a nadmořskou výškou do 200 metrů na mořem. Nejlepší vinice jsou z pohledu pedologie lehčí, písčité pararendziny na vápnito-jílovitých pískovcích. Zásadní je i jižní orientace všech vinic a jejich výrazná svažitost. Ať již je to výše uvedená Trojslava, zmiňovaná již za krále Karla IV., nebo jiná vinice "Městská", která má zcela unikátní stáří výsadby z roku 1956. Kromě stáří zdejších keřů je ale důležitější ještě jiný fakt, a to, že keře jsou zde pravokořenné, neroubované. Mělničtí vinaři vzdorovali roubování na americké podnože nejdéle, protože věděli, že kvalita vín z pravokořenných keřů je vyšší a protože mělnické půdy s vyšším obsahem písku snižují nebezpečí výskytu révokazu na minimum. Přesto byly kvůli révokazu od sedmdesátých let postupně všechny vinice osázeny roubovanými sazenicemi, tato vinice je poslední větší pravokořenná výsadba v Čechách. Nově z této výsadby ve vinařství Bettiny Lobkowicz připravují samostatnou šarži Modrého Portugalu. Celková roční produkce vinařství je samozřejmě závislá na ročníku, ale většinou překračuje hranici 100 tisíc litrů vína. Kromě klasických tichých vín nabízí i sekty, vyráběné klasickou metodou kvašením v láhvích, vinné destiláty a olej z hroznových jader. Když sem zavítáte, můžete si domluvit degustaci i prohlídku sklepů vinařství. Vinařství má také krásnou udržovanou zahradu, kde je možno posedět, ochutnat víno a využít neopakovatelnou atmosféru na břehu řeky.

Zajímavým vinařským podnikem je i Vinařské středisko Mělník, patřící České zemědělské univerzitě v Praze. Sídlí na jižním úpatí vyvýšeniny zvané Chloumek. Centrem, kde je soustředěna výroba vína, je historická budova zvaná Kartuziánský lis. První zmínka o budově, která byla v roce 1982 získána jako sídlo budoucího vinařského střediska, je z roku 1628, kdy řád kartuziánů odkoupil pozemky na Chloumku. Po několika historických změnách v zaměření výroby a funkce tohoto střediska dnes slouží zejména k reprezentaci České zemědělské univerzity v Praze a jako místo pro praxi jejích studentů. V mělnických vinicích probíhají exkurze a odborné praxe, k dispozici je přednáškový sál a zasedací místnost. Mnoho studentů se zde věnuje také diplomovým, bakalářským a disertačním pracím, ať už z oblasti technologie výroby vína, nebo vinohradnictví. Spolupracují na mnoha projektech, které zasahují do celého spektra problematiky výroby a produkce vín. Vyrábí se zde kvalitní jakostní a přívlastková vína. Roční produkce se pohybuje okolo 40 000 láhví. V reprezentačních prostorách se konají také soukromé a firemní akce, případně jsou zde přijímáni významní hosté České zemědělské univerzity v Praze. Výhodou je i možnost ubytování přímo v budově Vinařského domu. Cech českých vinařů zde pravidelně pořádá košt mladých vín a zasedání technologické komise. Za svá vína se podařilo středisku získat celou řadu významných ocenění například na Vinařských Litoměřicích v roce 2017, kde se Rulandské šedé 2015 stalo absolutním šampiónem výstavy a zároveň získalo cenu prezidenta České republiky.

Motto Luďka Vondráka, dalšího známého vinaře z Mělníka, je, že víno se dělá ve vinici. Proto se soustředí na záhřevné kamenito-opukové půdy bohaté na vápník, kde pěstuje bílé odrůdy. Ty zde dávají vína výrazně minerální, s intenzivním ovocitým aroma. Bezhlavě se nepouští do klučení starých vinic a výsadby vinic mladých. Naopak se snaží využívat desítky let starých vinic, kde pečlivě obhospodařuje každý keř. Úroda na takových vinicích není velká, ale spolu s mohutnou prokořeněností půdního horizontu dodává vínu obrovský extrakt (často i přes 35g/l). Důkazem vysoké kvality jejich vín je celá řada medailí získaných jak na výstavách oblastních, tak i mezinárodních. A jak Luděk říká, nejsou to jen vína sezónní a řídká, ale plná a dlouhověká. Hezkým příkladem je jejich Ryzlink rýnský z ročníku 2006, výběr z hroznů, který i po mnoha letech vyhrával soutěže a odnášel si zlaté medaile. Specialitou vinařství Luďka Vondráka jsou botrytické výběry z ryzlinků či Kerneru. Z dalších odrůd je třeba jmenovat Tramín červený, Müller Thurgau, Rulandské bílé či nově Ryzlink červený. "Hrozny pozdních odrůd necháváme ve vinici co možná nejdéle. Kyselinky se pak zjemní a není problém v běžném roce docílit přívlastku pozdního sběru, v lepším výběru z hroznů, ale i výběru z bobulí. Máme dosaženo i rekordní cukernatosti přes 35 °NM ve vinici u botrytického Kerneru 2000." Rodinné vinařství začalo s výrobou vín v devadesátých letech. Průkopníkem vinařství v rodu Vondráků je otec Dušan Vondrák, který v r. 1968 nastoupil do Pražských vinařských závodů. První generací zahradníků v rodu Vondráků byl děda Václav Vondrák. Vedl ovocné školky v Čechách, nejprve v Moliterově a následně v Dlouhé Loučce. V současné době vinařství Vondrák hospodaří na 10 ha vinic, které se rozkládají na jižních svazích břehu řeky Labe. V roce 2017 získali řadu ocenění. V závěru roku 2017 získal jejich Ryzlink rýnský 2015, kabinet, nejvyšší ocenění v ČR - zlatou medaili a umístění mezi 100 nejlepších vín v Salonu vín České republiky.

Mělník má nově svoje vlastní VOC. To vzniklo na sklonku roku 2015. Je to první VOC založené ve vinařské oblasti Čechy. V současnosti se nejvíce vinic nachází v okolí Mělníka, Litoměřic a Mostu. Území této oblasti osázené vinicemi není souvislé, ale skládá se z jednotlivých příhodných lokalit ležících na chráněných jižních svazích v nižší nadmořské výšce, většinou rozprostřených kolem toků českých řek Vltavy a Labe. VOC Mělník se soustředí na výrobu vín z odrůd Rulandské modré, Ryzlink rýnský a Müller Thurgau a jejich cuvée. Vína lze vyrábět z hroznů révy vinné sklízených ručně a v odpovídající kvalitě pro přípravu jakostních vín. Mošt pro výrobu vína musí mít minimálně 18˚ cukernatosti podle °NM, přičemž hektarový výnos nesmí překročit 11 tun. Vína se nesmějí školit v sudech barrique a je zakázána metoda karbonické macerace a termovinifikace. Vína musí vykazovat typické senzorické vlastnosti dané odrůdy a odpovídající oblasti, přičemž zbytkový cukr je omezen do 12 g/l. Jasným cílem VOC je zvýšení prestiže a známosti místních vín. České vinařské oblasti byly dlouhé roky opomíjeny a ležely ve stínu těch moravských. Vzhledem k rozloze, nabídce a kompaktnosti je to logické. Ruku na srdce, kdo z vás si při představě víkendu tráveného s vinaři ve sklípku vybaví Mělník nebo třeba Most. Když ne velikostí, kvalitou vín se ti čeští svým moravských kolegům už vyrovnají. Mají to zde navíc mnohem složitější, jak vzhledem k počasí a klimatu, tak k známosti jejich vín. I proto se musí mnohem více snažit a na vínech to začíná být znát. Nic totiž není zadarmo. A ještě jeden zajímavý posun zde poslední dobou cítím.

Na Mělníku totiž nově najdete i spoustu dalších, malých, mnohdy úplně začínajících vinařů. Krásně se zde projevuje vzrůstající obliba vína u nás ve spojení s unikátním terroir, které Mělnicko nabízí. Blízkost Prahy, bezkonkurenčně největšího trhu s kvalitním vínem u nás, přináší Mělníku příliv zapálených zájemců o bližší souznění s vínem a vinicemi. Morava je krásná, ale z Prahy je na ni občas hodně daleko. Kdo jezdíte po D1 častěji, víte o čem mluvím. A tak se na Mělník v posledních letech "stahují" noví zájemci o práci s vínem, mnohdy unavení bydlením a shonem hlavního města, ale s touhou jeho dosahu a blízkosti. Jedním z nich je třeba můj kamarád Marko Jelič. Mnozí ho znáte jako obchodníka s přírodními víny, málokdo ale něco tuší o jeho lásce k Mělníku, kde už několik let žije. A nejenom žije, vyrábí zde v malém i svá vlastní vína. Jeho první, neoficiální víno vzniklo už v roce 2015, z ročníku 2016 se už setkáte s oficiální produkcí pod Markovou značkou. Všechna vína kvasí spontánně, nejsou filtrována a obsahují pouze malé nebo žádné množství přidané síry. Podobně jako u dalších místních špičkových vinařů, najdete jeho vína v nejlepších pražských restauracích, které jsou si dobře vědomy jedinečnosti zdejších vín. Je totiž více a více lidí, kteří vědí, že tady by to šlo.

Text: Martin Procházka

Foto: Martin Procházka, vinařství Bettina Lobkovicz, Chateau Mělník, Marko Jelič

Zveřejněno ve WINE & Degustation 4/2018


Partneři

Aktuální číslo

Předplatné


PřihlášeníRegistrace

Přihlášení uživatele

Pro přihlášení na web zadejte svoje uživatelské jméno a heslo. Přihlášení platí i pro weby časopisů Yacht, WINE & Degustation, Exclusive, Caravan.

Zapomněli jste heslo?

© YACHT s.r.o. | Všechna práva vyhrazena
Created by EI