W-D > Detail zprávy >

Mikulov |Vinařský klenot Moravy

11.04.2017 |
Cesty za vínem

Mikulov ve mně vždy vzbuzoval velmi příjemné pocity a očekávání. Pokaždé jsem se sem rád vracel a znovu a znovu podléhal kouzlu tohoto města a jeho zákoutí. A i když zde dříve těch opravdu kvalitních služeb nebylo mnoho, město se v posledních letech velmi rychle vyvíjelo. Při každé návštěvě bylo co nového objevovat. Velký podíl na tom má i Sdružení vinařů Mikulovské vinařské podoblasti, které zde působí již od roku 2002. Pojďme se tedy společně podívat nejen na mikulovskou historii a terroir okolních viničních tratí, ale také na to, co všechno pro nás, milovníky dobrého vína, v Mikulově aktuálně připravují nového. Na profily zdejších vinařství by nám nestačil celý časopis, je jich tu mnoho a těžko vybrat ta nejzajímavější. I proto se dnes soustředíme spíše na celkový obraz a zásadní novinky, které nás čekají. Jak jsem se totiž tentokrát v Mikulově dozvěděl, již brzy budeme mít výbornou možnost všechna místní vinařství poznat během jediného dne.

 

Mikulov bychom mohli na mapě jižní Moravy najít od pradávna. První písemná zmínka pochází z roku 1173. Ač v té době již platil za důležité místo na spojnici mezi jižními zeměmi a Moravou, bylo to pořád spíše provinční městečko než skutečné centrum. K zásadní změně významu Mikulova napomohla získaná výsada hlavního centra panství, kterou mu nejdříve v letech 1249–1560 přiřkli členové rodu Lichtensteinů a po roce 1575 až do konce druhé světové války členové rodu Dietrichsteinů. Především za jejich vlády také město prochází největšími změnami a rozvojem. Renesanční duch, inspirace italskými mistry a pečlivý výběr nejlepších architektů té doby se ostatně v městě samotném zrcadlí dodnes. Výjimečnou postavou dějin města byl kníže, kardinál a olomoucký biskup František z Dietrichsteina, který od převzetí panství v roce 1611 proměňuje Mikulov po všech stránkách v místo opravdu hodné jeho postavení ve státě a odpovídající důležitosti rodu Dietrichsteinů. Především díky jeho činnosti se z Mikulova stává doslova centrum celé tehdejší Moravy. Vše zastavilo dobytí a obsazení města Švédy roku 1645 a negativní dopady tureckých a uherských válek.

Další ránou důležitosti Mikulova byla v polovině 19. století výstavba železnice mezi Brnem a Vídní, která vedla přes Břeclav. Vlivem toho nastává postupné vylidňování města odchodem jeho obyvatel převážně do Vídně. Mezi nejsmutnější dny v historii města se zapsal 22. duben 1945, kdy mikulovský zámek téměř do základů vyhořel. Jeho obnova byla naštěstí provedena podle velmi citlivých návrhů architekta Otakara Oplatka. Ten se ostatně podílel i na výstavbě obytných domů ve válkou zničeném městě. Je smutné, že vinou válečného poničení města se z původní historické zástavby dochovala vlastně jen část ulice Husova. V Mikulově se vždy setkávaly kulturní a náboženské proudy. Kromě Čechů a Němců se zde již od 15. století utvářela významná židovská komunita, možná jedna z nejsilnějších na Moravě. Její odkaz zde cítíte dodnes, i když se z tehdejšího židovského ghetta do dnešních dnů zachovalo jen 90 domů. Řada z nich má ještě renesanční jádro, barokní klenby a klasicistní či secesní fasádu. A to zde ještě v první polovině 19.  století bylo v provozu nejméně 12 synagog a modliteben, z nichž nejdůležitější byla Stará synagoga, pocházející snad z roku 1550. Ta jako jediná přečkala až do dnešních dnů. Mikulov byl také prvním městem v českých zemích, kde usídlili Habáni. Ti zde působili téměř sto let.

Vinohradnictví i výroba vína byly s Mikulovem spojeny od jeho historických počátků. Podobně jako k hradu Sirotčí patřily už někdy ve 13. století vinice v Perné a k hradu Děvičky vinice v Pavlově, Věstonicích či Milovicích, i Lichtensteinové od počátku důsledně dbali o jejich výsadbu v okolí Mikulova. Vhodných poloh je zde opravdu požehnaně. I když se to moc neví a většina z vás si přímo s Mikulovem rychle z hlavy ani nejspíš nespojí žádnou konkrétní viniční trať, patří Mikulov rozlohou vinic mezi nejvýznamnější obce Moravy. Většina místních vinic je totiž oproti třeba těm perenským, vystaveným na odiv všem kolem Pálavy projíždějícím, běžným návštěvníkům docela skryta. Když se ale pak při degustaci řekne třeba Pod Svatým kopečkem, Valtická, Za Cihelnou či Turold, už mnohým svítá. Místní terroir je výjimečný svou rozmanitostí. Na jedné straně navazující na Pálavský masiv, na druhé straně mizející ve zvlněné krajině směrem k Sedleci či Milovicím.

Tak třeba vinice Turold či její horní část zvaná Za Turoldem, které najdete na úbočích hory Turold. Jsou typické svou čistou pálavskou strukturou s jasným vápencovým podložím a pouze mělkou jílovito-sprašovou svrchní krustou. Vína z těchto relativně exponovaných a středně vystresovaných poloh bývají vždy výrazně slaně minerální až kamenná, někdy s útlejším tělem a rafinovanou aromatikou. Níže položená vinice Turold, takřka celý den vysluněná díky své jihozápadní orientaci, dokáže dávat krásné hrozny Sauvignonu, Ryzlinku vlašského či Chardonnay. V dobrých ročnících zde vznikají až překvapivě plná vína s velkým potenciálem dokonce i z modrých odrůd. To výše nad ní položená vinice Za Turoldem je domovinou především ranějších odrůd, jako je Müller Thurgau či Veltlínské červené rané. Zde už totiž réva nedozrává tak rychle jako jinde a ve studených ročnících zde vinaři mnohdy bojují. Možná to totiž nevíte, ale ten malý cípeček nahoře u lesa, který vidíte při cestě z Klentnice do Mikulova, když míjíte Kočičí skálu, je nejvýše položeným viničním bodem na celé Pálavě. Poslední keře zde rostou nějakých 365 metrů nad mořem, takže o dobrých 10 až 15 metrů výše než na perenské Železné. Není určitě náhodou, že výše zmíněná vinice Turold patří k nejstarším v Mikulově s historií sahající právě do raných lichtensteinských dob.

Oproti tomu vinice Za Cihelnou, ležící v kopcích směrem k Milovicím, je vyhlášená svými Ryzlinky rýnskými. Půda zde je hlubší směsí štěrků, hlíny a vápenitých složek a dodává vínům větší strukturu, plnější ovocnou složku a širší vůni. Podobně jako velká vinice jménem Valtická, kterou míjíte při cestě z Mikulova do Valtic po levé straně, je jiná než ostatní. Až překvapivě vysoký obsah vápna v půdě, hlinito-štěrkovité písky, mírný svažitý terén a čistě jižní expozice předurčují tuto vinici k produkci špičkových hroznů s výrazným charakterem. Ryzlink rýnský, Chardonnay, Rulandské šedé a další. Nic ale není zadarmo a mnoho vinařů se shodne v náročnosti práce na této vinici. Ač to tak ze silnice asi nevypadá.

Jedinečnou polohou je pak ikonická vinice Pod Svatým kopečkem. Pozor při rozlišování – existují totiž dvě a jsou očíslovány. Ta s číslem jedna leží na jižních a jihovýchodních svazích Svatého kopečku. Výše zmíněná vinice Valtická na ni pak navazuje při úpatí svahu a je vlastně jejím pokračováním. Vinice Pod Svatým kopečkem s pořadovým číslem dva leží na severozápadních svazích kopečku jakoby z pohledu od města. Vzhledem k jejímu natočení směrem na severozápad se zde výborně daří spíše raným odrůdám, které si zde i v teplých ročnících zachovávají kromě minerálního charakteru i pro mnohé důležitou pikantnost a svěžest. Vinic je v Mikulově samozřejmě ještě více, velmi zajímavá vína naleznete třeba na vinicích Šibeniční vrch či Brněnská.

 

Aktuálně z Mikulovska

Je až s podivem, že v samotném Mikulově vlastně nenajdete typický místní vinařský spolek či sdružení. Podle vinaře Petra Marcinčáka je to dáno specifickou situací města a rozložením místních vinařských firem. Stejně jako neexistencí klasické kompaktní sklepní kolonie, jak je známe z jiných vinařských obcí. Oficiálně totiž v Mikulově najdete velké množství vinařských firem, mnohé zde mají ale pouze sídlo či výrobní prostor, vinice obhospodařují často jinde. A naopak množství vinic ležících v katastru Mikulova patří vinařstvím, která fyzicky sídlí v obcích jiných. „I proto bylo dlouho těžké najít společnou cestu, každý řešil nejdříve to nejdůležitější pro vlastní hospodářství. Až v posledních letech, kdy se většina vinařů i vinařství stabilizovala a zároveň cítí vzrůstající potenciál vinařské turistiky, nacházíme konečně cesty, jak si vzájemně pomoci s propagací svých společných aktivit,“ vysvětluje mi Petr, když sedíme v zahradě plné levandulí u jeho hotelu přímo v Mikulově. Je na tom vlastně podobně, samotné vinařství Marcinčák najdete sice v Novosedlích, ale část vinic vlastní i v Mikulově na Svatém kopečku, v místě původního historického usídlení mikulovských Habánů. Nejen proto se jako mikulovský zastupitel velmi významně podílí na místním vinařském životě a je hybatelem mnohých zdejších vinařských počinů. „Z důvodu této roztříštěnosti jsme nakonec iniciovali množství aktivit zde v Mikulově právě v rámci zastřešujícího Sdružení vinařů Mikulovské vinařské podoblasti. Členy sdružení jsou totiž jak vinaři ze samotného Mikulova, tak samozřejmě aktivní vinaři a podniky z celé podoblasti. Ale Mikulov jako centrum podoblasti hraje zásadní roli v marketingu a propagaci našich aktivit,“ doplňuje mi informace o aktuálním stavu spolupráce mezi místními vinaři Petr Marcinčák.

Sdružení vinařů Mikulovské vinařské podoblasti, z. s., je dnes tedy nejdůležitějším hybatelem vinařských akcí v Mikulově. Bylo založeno už v roce 2002 a dnes má téměř 5 desítek členů napříč celou Mikulovskou podoblastí. Od velkých vinařských firem, jako je Víno Mikulov, Vinné sklepy Valtice či Vinařství Volařík, středních vinařství, jako například Mikrosvín, Winberg nebo Holánek, až po drobné, rodinné vinařské společnosti, jako Vican, Rodinné vinařství Mikulov, Fučík či Víno Lípa. Kromě klasických výrobních vinařských firem jsou členy sdružení i obce z celé Mikulovské podoblasti. Cílem sdružení od jeho počátku bylo pomáhat s rozvojem vinohradnictví a vinařství v mikulovském regionu s přihlédnutím k jeho specifikům a turistické atraktivitě, usměrňovat a koordinovat rajonizaci vinic ve vinařské oblasti a předkládat doporučení na vlastní pěstitelskou technologii moštových i stolních odrůd. Podobně také doporučovat odrůdovou skladbu vhodnou pro Mikulovskou vinařskou podoblast a pomoci definovat ideální způsoby zpracování hroznů a technologie výroby vína. Sdružení vede jedenáctičlenné představenstvo v čele s předsedou, kterým je právě Petr Marcinčák.

Asi nejznámější pro laiky viditelnou aktivitou Sdružení vinařů Mikulovské vinařské podoblasti je pořádání nominační výstavy této podoblasti do Národní soutěže vín. Ta je spojena s třídenní výstavou vín na mikulovském zámku během Pálavského vinobraní. Tím aktivity Sdružení vinařů ale zdaleka nekončí. Jedním z jeho dlouhodobých a ambiciózních cílů je začlenění výuky o vinařské kultuře, vinařství a vinohradnictví do osnov základních a středních škol. V současné době je již domluvený pilotní projekt na Základní škole Valtická v Mikulově a místním gymnáziu. „Máme už zpracované veškeré studijní materiály a všechno je připravené tak, abychom mohli od následujícího školního roku začít s výukou zaměřenou na toto téma na vybraných školách. Cíl je prostý – nejen rozšířit vzdělání dětí o tento rozměr tuzemské kultury a tradice, ale především nabídnout případnou alternativu k jejich životnímu stylu. Není přece možné, abychom dlouhodobě byli na špici všech různých žebříčků v konzumaci drog či tvrdého alkoholu mezi mladistvými a mladými lidmi. Všichni víme, že klasická prohibice nefunguje. Pouze zametá určitý problém někam pod koberec, do ústraní a ilegality. A i když tomu dnes není doba moc nakloněná, myslíme si, že právě tou otevřeností a dostatečným množstvím předaných informací můžeme mladé lidi naučit lépe hospodařit se svým volnem a způsobem jeho trávení. Naučit je společensky přijatelně nakládat s alkoholem. Inspiraci bereme hodně ze zahraničí, kde množství podobných projektů funguje. Kde je standardem vzdělávání, že pokud existuje nějaký problém, je třeba se mu postavit čelem a aktivně hledat způsoby jeho řešení. Ne zavírat oči a tvářit se, že neexistuje. Zároveň je to i určitý způsob vyvolání pozitivního zájmu o vinařskou problematiku. Když si vezmete, že třeba v Německu, Rakousku nebo Itálii je povoleno pít víno už od 16 let, tak zároveň vidíme, že to zde není spojeno s nárůstem jeho spotřeby u mladých lidí. Spíše naopak!“ představuje mi ambiciózní projekt Petr Marcinčák.

To nejdůležitější pro nás milovníky vína si ale Petr nechává na konec našeho povídání. „Pro letošní rok jsme pro milovníky vína přichystali zásadní novinku a tou jsou Otevřené sklepy Mikulov – Mikulovské sklepy open. Při jejich přípravě jsme vycházeli především ze svých zkušeností z Novosedel, kde podobnou akci pořádáme už osmým rokem. Počítáme s přibližně pětadvaceti vystavovateli z řad vinařů, a to jak z těch v Mikulově přímo sídlících, tak z těch, kteří k Mikulovu neodmyslitelně patří, jako je třeba Tanzberg či Mikrosvín. Pouze si budou muset zajistit odpovídající prostor pro prezentaci. Tanzberg bude například v prostorách svého hotelu na Husové, já mám zase pronajaté dva degustační prostory na mikulovském zámku a podobně. Termín otevřených sklepů je stanoven na sobotu 8. července. Součástí bude i podvečerní program na náměstí, ale nechceme pořádat žádnou monstrózní akci podobnou vinobraní. Počítáme i s omezeným množstvím návštěvníků, aby byl zachován jejich dostatečný komfort během degustací a návštěv sklepů.“

Je pravda, že klasické otevřené sklepy, jak je známe z mnoha jiných obcí, Mikulovu hodně chybí. A to hlavně vzhledem k množství místních vinařů a vzrůstající kvalitě jejich vín. Kromě výše zmíněných vinařských firem zde totiž najdete i další známá a tradiční vinařská jména, jako Volařík, Winberg, Tanzberg, Turold, Mikrosvín, Kosek, Lípa nebo Vinařství Mikulov. Stejně zajímavé jsou i novější mikulovské vinařské projekty, jako Rodinné vinařství Mikulov, Vican, Srholec, Fučík či Pavel Mayer. Ochutnat vybraná vína všech těchto vinařů během jediného dne bude určitě atraktivním zážitkem a je se na co těšit. A díky plánované omezené kapacitě účastníků i možná jednou z nejprestižnějších přehlídek vín celé podoblasti. 

 

Zveřejněno ve WINE & Degustation 4/2017.

 

 


Partneři

Aktuální číslo

Předplatné


PřihlášeníRegistrace

Zapomněli jste heslo?

Prosím, zadejte Vaše uživatelské jméno nebo e-mailovou adresu. Budou vám okamžitě zaslány pokyny pro resetování hesla.

Návrat na přihlašovací formulář

© YACHT s.r.o. | Všechna práva vyhrazena
Created by EI