W-D > Články > Cesty za vínem >

Šatov |z Čech a Moravy

27.03.2018 |
Cesty za vínem

Dlouhá léta si milovníci vína spojovali obec Šatov především se společností Znovín Znojmo, která zde má sídlo. Postupem času zde ale vzniklo několik dalších zajímavých vinařství a z Šatova se stal díky nabídce zážitků a aktivitě místních vinařů i oblíbený turisticko-vinařský cíl. Unikátní pískovcové sklepy, jedinečná viniční trať Peklo a množství dalších aktivit pro návštěvníky prostě lákají k opakovaným návštěvám. A pro milovníky vína se Šatov díky stále lepším vínům stal jednou z nejzajímavějších obcí v regionu. 

Šatov je starobylá obec s výhodnou polohou při hranicích s Rakouskem. Příznivé přírodní podmínky a později i blízkost obchodních cest byly důvodem trvalého osídlení regionu už od doby pravěké. První obyvatelé sem pravděpodobně přišli v době ledové, později si zde také zakládají svá sídliště i první zemědělci. Název obce Šatov je zřejmě původu slovanského, a jak praví pověst, vznikl podle vévodkyně Svatavy, manželky prvního českého krále Vladislava II. K její poctě prý pojmenoval Berka z Dubé a Lípy nově založenou vesnici blízko Znojma Svatava, zkráceně Šatava. Podle jiných pramenů vznikl název Šatov z osobního jména Šat. Poprvé se objevuje Šatov v listinách pod jménem Schatowa r. 1190, tj. v roce založení louckého kláštera. První oficiální písemná zmínka o Šatovu pochází z roku 1201.

Samotná poloha a původní tvar Šatova jasně odkazuje na obranný význam obce. Jádrem byl pevnostní čtyřhran s třemi branami, horní, dolní a retzskou. Ty se dochovaly až do roku 1870. Od roku 1338 patřil Šatov městu Znojmu, kterému byl darován moravským markrabětem Karlem jako satisfakce po ničivém požáru. Šatov tak byl vyňat z pravomoce markraběcích úředníků a osvobozen od všech daní na věčné časy. Od roku 1373 zde probíhají výroční trhy vždy 4 dny před svatým Martinem. Jedním z nejdůležitějších historických okamžiků je povýšení Šatova na městečko listinou vydanou králem Vladislavem Jagellonským v Olomouci dne 29. července 1497. Roku 1600 se stal majitelem vranovského panství, a tedy i Šatova nejvyšší moravský komoří Ladislav Berka z Dubé. Ten následně Šatov prodává s celým panstvím jaroslavickým r. 1609 Volfovi Dětřichovi z Anhaltu. Před tím ale osvobozuje Šatov od veškerých robot a vrchnostenských omezení výčepu piva, vína a práva viničného. Od té doby prý si Šatovští hrdě říkali „páni ze Šatova“. Všechny nabyté výsady byly pak všemi panovníky až po Marii Terezii Šatovu potvrzovány. Originály těchto výsad, jichž většina je psána česky a jen nepatrný zlomek latinsky nebo německy, jsou uloženy v okresním archivu ve Znojmě. Roku 1872 byla dostavěna železniční trať ze Znojma, aby pak následně pokračovala dále do Rakouska. V roce 2017 zde žije 1 108 stálých obyvatel.

 Vinařství v Šatově

Už od raných dob osídlení je zdejší historie úzce spjata s vinařením. I když se první písemné zmínky o vinicích v katastru obce objevují až v roce 1316, je pravděpodobné, že se zde vinařilo již mnohem dříve. Důležitým mezníkem bylo v roce 1387 umožnění dovozu místních vín do Znojma bez celního zatížení. Negativně do zdejšího vinařství stejně jako jinde na Moravě zasáhla třicetiletá válka, kdy rozloha zdejších viničních tratí klesla na méně než polovinu. Postupem dalších let ale vinaření v Šatově opět vzkvétá a zdejší vína jsou vysoce hodnocena. Krásným příkladem rozvoje je pak rok 1845, kdy je zde evidováno na 620 hektarů vinic. Při srovnání s dnešními cca 100 hektary je rozdíl vskutku výrazný, a to se v posledních letech rozloha osázených ploch révou v Šatově zase zvětšuje. V obci dnes najdete několik desítek i malých vinařů, pro které je vinaření z části koníčkem, z části způsobem obživy.

Největší vinicí v obci je v současnosti viniční trať Na Vinici. Její velká část je navíc nově dosázená a tvoří nejrozsáhlejší souvislý komplex vinic v katastru Šatova. Celková výměra tratě je 78 ha, dnes je osázeno asi 50 ha. Expozice tratě je jižní, nadmořská výška od 260 do 290 metrů nad mořem. Průměrná roční teplota je 9 °C, roční srážky 500 mm. Geologicky jde o vápenité spraše a jíly s mírně alkalickým pH. V údolí pod viniční tratí se přes 100 let odebírala hlína na vyhlášenou šatovskou dlažbu. Tato vinice tak má naprosto jiné podloží než západní část Šatova, kde jsou podložím horniny Českého masivu. Výrazně se zde střídají denní a noční teploty, což pozitivně působí na aromatické látky ve vínech. Na vinici je vysazen zejména Sauvignon Blanc i Cabernet Sauvignon, Rulandské šedé a Zweigeltrebe.

Viniční trať Peklo je sice menší, ale určitě hodně zajímavou vinařskou lokalitou v katastru obce. Pocházejí odsud především vyhlášené „pekelné Müllerky“. Vinice leží přímo u hraniční cesty s Rakouskem a je tvořena terasami ve tvaru podkovy otevřené na jižní stranu, které jsou tak ze zbývajících třech světových stran chráněny vůči nepříznivým klimatickým jevům. Hrozny jsou zde celý den vystaveny spalujícímu slunci, doslova jako v pekle. Název vinice ale nejspíše souvisí se sousední šibenicí. Je zde vysázeno 12 hektarů odrůdy Müller Thurgau, 1 hektar Rulandského bílého, 2 hektary Ryzlinku rýnského a hektar Veltlínu. Podloží zde je převládající hnědozem s jílem, dobře pracující se srážkami. Od vinice je úžasný výhled do sousedního Rakouska, při dobré viditelnosti jsou vidět i Alpy. Nejmenší osázenou vinicí Šatova je trať Skalky, částečně zasahující do katastru přilehlých Havraníků. Většina menších částí vinice je v držení vinařů zahrádkářů. Přes neucelenost se jedná o zajímavé polohy s nízkou povrchovou vrstvou hlíny, často přecházející přímo v pískovcová skaliska. Podobně sporé osázení najdete i v dalších menších viničních tratích Šatova, jako je vinice U Bunkru, Remízek či Šibeničky. Vína ze Šatova mají díky místnímu terroir a dobře situovaným polohám vždy vyšší kyseliny, a to i v nepříznivých ročnících, kdy má zdejší réva tendenci rychle přezrávat. Díky tomuto se pak vína lépe uchovávají a i s postupem času jsou svěží a „mladá“.

Vinařství Znovín Znojmo

Kterým jiným vinařstvím než tím nejvýznamnějším v obci je třeba začít. Společnost Znovín Znojmo, a. s., se sídlem v Šatově je nejen největším v obci, ale i největší vinařskou společností na Znojemsku. Už jenom impozantní číslo mluvící o 17 000 láhví vína prodaných denně hovoří za vše. Přes svou velikost je Znovín mezi laickou i odbornou veřejností vnímán jako poctivý a zákazníkům vstřícný producent vín. Souvisí to nejen se stálou kvalitou produktů, ale i množstvím aktivit, které pro své zákazníky Znovín organizuje. Zároveň je i velmi důležitým a aktivním členem VOC Znojmo. Jelikož vinařství jako takové každý dobře zná, pojďme se dnes soustředit hlavně na aktivity, které v samotném Šatově Znovín nabízí. Kromě prohlídky sídla a výrobních prostor samotné společnosti je to například Moravský sklípek v Šatově, vítěz soutěže TOP VINAŘSKÝ CÍL v kategorii restaurace v roce 2014. Moravský sklípek najdete ve sklepní uličce v severní části obce. Navzdory názvu „sklípek“ jde především o restauraci nabízející domácí, tradiční českou kuchyni a posezení u vína. Mají zde otevřeno celoročně. Umí vám zorganizovat a zařídit i velkou akci pro více než 100 návštěvníků, řízené ochutnávky, posezení u vína či velmi populární prohlídky několik kilometrů dlouhých sklepů, plných znovínských vín i privátních boxů jeho klientů. Pokud máte chuť spatřit vinnou révu tak, jak ji pěstovali naši předkové, tak přímo za Moravským sklípkem se nachází ukázková vinice, kde bylo v roce 2001 vysázeno devatenáct starých odrůd révy vinné. Máte zde možnost procházet se mezi řádky a studovat informace o starobylých odrůdách. Každou odrůdu doplňuje informační tabule, která návštěvníky seznamuje s její stručnou charakteristikou. Ve vinici je vysazeno například kdysi populární Veltlínské červenobílé či Prachtraube, které stálo u zrodu moderní odrůdy Muškát moravský. Najdete tu i Kamenorůžák, Muškát žlutý či Veltlínské modré zvané Modrý Janek. Jméno téhle odrůdy se odvozuje od měňavého zabarvení slupek: malé zelené bobulky brzy po odkvětu zmodrofialoví, před zráním se mění na tmavofialové a při zrání se zabarví opět do zelenošeda.

Vinařství Jiří Popp

Jak říká Jiří Popp, víno je především životní styl. Jeho samotného i celé rodiny, která zde v Šatově vinaří. Začínali v roce 1998, kdy v Šatově koupili dům s vinným sklepem, a od té chvíle se víno stalo nedílnou součástí jejich života. Postupně se z tohoto koníčku společně se vzrůstajícím množstvím vyrobeného vína stala i hlavní pracovní náplň rodiny a zdroj její obživy. To samozřejmě znamenalo úpravu výrobního sklepa, rozšíření lisovny a nákup nových technologií. V roce 2015 zrekonstruovali prezentační sklípek, kde si můžete ochutnat jejich vína a poté složit hlavu v nově vybudovaném penzionu nad sklípkem. Výroba vína probíhá v domácím prostředí od prvotního zpracování hroznů až po plnění do láhví. V nabídce vinařství najdete jak vína svěží, lehká, pro každodenní relaxaci, tak i vína mohutná, extraktivní anebo vína s vyšším obsahem zbytkového cukru pro slavnostní příležitosti. Prostě, každý milovník vína si vybere podle své chuti. Roční produkce vinařství je kolem 6 000 láhví. Celkem zpracovávají 12 odrůd, vše tím pádem v malých, jedinečných šaržích. V současné době většinu hroznů nakupují od místních vinohradníků, ale aktuálně připravují 0,5 ha půdy pro výsadbu nové vinice ve viniční trati U Bunkru. Zde plánují pěstovat odrůdy Solaris, Rulandské šedé a Pálavu.

Vinařství Braunovi

Příběh rodinného Vinařství Braunovi začal už před více než 70 lety. V té době po druhé světové válce přichází do vylidněného pohraničí dědeček Emil Braun z Rousínova, zakladatel šatovské rodinné větve Braunů. Tehdy získává společně s domem i rozlehlý sklep z konce 19. století, který ale přenechává k užívání někomu jinému. Samotná vinařská historie Braunů tak začíná až rokem 1998, kdy mladší z bratrů Braunových, Radim, začíná vyrábět svá první vína. O několik let později přichází další milník výroby vína, kdy se Radimovi a jeho bratru Karlovi daří odkoupit od Pozemkového fondu onen původně dědem získaný, sedm metrů hluboký a 300 metrů dlouhý sklep. První vyrobená vína byla podobně jako u jiných vinařů určena především pro osobní spotřebu či přátele a návštěvy. Produkce se začala navyšovat až posléze společně se stoupající poptávkou. S tím souvisela i nutnost generální rekonstrukce sklepa a výrobních prostor, včetně stavby nové lisovny. Zájem o víno ze strany klientů dál roste a v roce 2013 se stává ústřední postavou celého rodinného vinařství Eva Braunová, Radimova partnerka. Z té doby pochází také první vína oficiálně lahvovaná a etiketovaná pod hlavičkou vinařství Braunovi. Dnešní produkce vinařství se pohybuje okolo 10 000 láhví vína ročně a do budoucna nevylučují Braunovi další navýšení. Kromě tradičních odrůd bílých vín, jako je Veltlínské zelené, Rulandské bílé, Ryzlink rýnský či Sauvignon, zpracovávají hrozny i méně obvyklých odrůd jako Hibernal, Kerner, Muškát Ottonel, Irsai Oliver. U červených vín vyrábí především odrůdy Rulandské modré, Frankovka nebo Merlot. Vinařením Braunovi opravdu žijí, což je cítit nejen z jejich vín, ale i z celkového zájmu o vinařskou problematiku a z jejich lásky k Šatovu a jeho vinicím. Společné prohlížení krásných fotografií z okolí od jejich kamaráda fotografa Zdeňka Vošického je úžasný zážitek.

Vinařství Frlausovi

Toto rodinné vinařství najdete stejně jako většinu ostatních místních vinařství ve Sklepní ulici. Pěstováním vinné révy a výrobou vína také navazují na rodinné tradice, které souvisejí s příchodem předků na jižní Moravu v rámci obnovy vysídlených obcí po 2. světové válce. Už tenkrát se začali vínu věnovat a zůstalo jim to dodnes. Vína kvasí metodou spontánního kvašení, vyznačují se plnou chutí a dlouhým minerálním projevem. Ač nejsou nějak expresivně navoněná, zachovávají si především jemný a elegantní odrůdový charakter. Ve sklepě používají kromě klasických nerezových nádob i dubové sudy nebo sudy typu barrique, ve kterých nechávají minimálně rok zrát veškerou produkci červených vín. Občas se v sudech objeví i některá bílá vína, jako například Chardonnay, Ryzlink rýnský nebo Veltlínské zelené. Hlavní myšlenkou vinařství je tedy naturalita a respekt k surovině s důrazem na terroir. Veškeré hrozny pocházejí z vlastních vinic, které mají na viniční trati Skalky, vyhlášené poloze pro Ryzlinky rýnské a Veltíny. Zdejší vápenité spraše dodávají kořenitost až pepřnatost s jemnou minerální dochutí. Trať je situována na jih a ze severu ji kryje skalka, díky které tato trať dostala své jméno. Celkem Frlausovi vyrobí kolem 7 000 láhví vína ročně.

Šatovský spolek vinařů

Tak jako v jiných vinařských obcích i v Šatově se vinaři rádi sdružují. Zdejší vinařský spolek je velmi aktivní, o čemž svědčí nejenom zájem samotných vinařů, ale i množství akcí spolkem pořádaných. Velmi oblíbenou a regionálně největší vinařskou výstavou je šatovská Oblastní výstava vín, která se koná pravidelně na bílou velikonoční sobotu. Na této výstavě se pravidelně schází 800–1 000 vzorků vína z celé Moravy i z Rakouska. O úspěchu této výstavy hovoří i fakt, že je každoročně navštěvována vysokým počtem návštěvníků (milovníků vína), kteří mohou ochutnat a porovnat kvality nejenom místních vinařů. Akce je celodenní, s bohatým doprovodným programem a večer přechází v taneční zábavu. Další velmi vydařenou akcí jsou samozřejmě oblíbené otevřené sklepy, které bývají vždy první červnový víkend, což letos vychází na 2. června. Návštěvníci si mohou prohlédnout na dvacítku místních sklepů a vinařství, ochutnat místní vína a zažít bohatý doprovodný program. Velkou výhodou jsou zde malé vzdálenosti mezi jednotlivými sklepy a dosah všech zúčastněných vinařů.

Nejmladší vinařskou akcí je Festival mladých vín, který se letos uskuteční pravděpodobně 17. listopadu. Probíhá formou prezentace místních vinařů a koštování mladých vín. Ta jsou velkým lákadlem a zajímavostí pro návštěvníky, mnohdy jsou totiž ještě ve stádiu živého a pracujícího polotovaru. Akce probíhá samozřejmě za doprovodu cimbálové muziky a večer opět přechází v taneční zábavu. Velmi zajímavou a praktickou aktivitou je také „Vinařská pohotovost“. Ta byla zavedena na popud turistů, kteří byli velmi zklamaní, pokud přijeli do obce a chtěli navštívit nějaké vinařství, kvůli pracovní vytíženosti místních vinařů však leckdy nenašli žádný otevřený sklep. Proto byl vytvořen pravidelný rozpis služeb, který naleznete vystavený na webu www.vinarisatov.cz, na samotných sklepích a také na obecních plochách, a každý týden má minimálně jedno vinařství otevřeno pro náhodně příchozí turisty. Akce vždy začíná první víkend po Velikonocích a končí na konci září.

Co určitě nesmíte při návštěvě Šatova vynechat, jsou prohlídky místních rozsáhlých pískovcových sklepů. Ty nebyly původně určeny k výrobě vína, ale sloužily jako zdroj štukového písku, který se vozil až do Vídně. Jejich celková délka se odhaduje na desítky kilometrů a svojí jedinečnou atmosférou a rozlehlostí patří k unikátům moravského vinařství. Určitě doporučuji navštívit sklepní labyrint pana Šušláka, kde není problém si domluvit prohlídku, případně nejznámější ze zdejších sklepů, Malovaný sklep. Dříve jej provozovalo vinařství Znovín Znojmo, dnes je to vinařství Chateau Šatov, vyrábějící svá vína hned vedle samotného muzea Malovaný sklep. Malá firma, vyrábějící do 5 000 láhví vína ročně, hospodařící na 1,7 hektaru vinic. Svá vína vyrábí pěkně postaru, s minimem zásahů, chemie a technologií.

Vinařství není samozřejmě jedinou náplní turistických návštěv v Šatově. Na své si přijdou i milovníci novodobé historie či armádní nadšenci. Ti mohou navštívit
Areál československého opevnění – Pěchotní srub MJ – S3 „Zahrada“, který spravuje Technické muzeum v Brně. Tento srub leží na jižním okraji obce při cestě směrem k hranicím a výše zmíněné vinici Peklo. Je to jediná z velkých pohraničních pevností, kterou se podařilo na jihu Moravy zrestaurovat a zpřístupnit veřejnosti. Jako jedna z mála pevností totiž byla po druhé světové válce dokončena a osazena výzbrojí včetně pancéřových zvonů. Armáda objekt využívala až do devadesátých let minulého století, a to včetně většiny vybavení ze třicátých let. I proto patří tento srub k nejlépe zachovaným a vybaveným objektům.

Šatov žije stále více. Zdejším vinařům se daří, jejich vína jsou lepší a lepší. A i když jsou to povětšinou malinké firmy s minimální produkcí, společnou prací se jim daří dávat o sobě více a více vědět. A to je dobře, protože rozmanitost láká k návštěvám a neustálému objevování nových míst, zákoutí a samozřejmě vín. Navíc pokud je spolupráce vinařů opravdu ukázková tak jako zde v Šatově, je to ideální cesta směrem k zákazníkům. Ale přijeďte se přesvědčit samotní, to bude určitě nejlepší.

 

Text: Martin Procházka

Foto: Martin Procházka, Vinařství Frlausovi, Vinařství Jiří Popp, Vinařství Braunovi –
fotograf Zdeněk Vošický

Zveřejněno ve WINE & Degustation 3/2018.


Partneři

Aktuální číslo

Předplatné


PřihlášeníRegistrace

Přihlášení uživatele

Pro přihlášení na web zadejte svoje uživatelské jméno a heslo. Přihlášení platí i pro weby časopisů Yacht a WINE & Degustation.

Zapomněli jste heslo?

© YACHT s.r.o. | Všechna práva vyhrazena
Created by EI