Baskicko |Vína Euskal Herria
I ve skromnějších kostelích španělského Baskicka najdeme porůznu rozvěšené dřevěné modely fregat, goelet nebo brig. Ty tu jsou umístěny jako poděkování za šťastný návrat z dlouhých oceánských cest, jako přímluva za úspěch těch příštích nebo v naději, že na svých palubách přivezou syna nebo dceru. U nás se o tuto záležitost starají čápi či vrány, v Baskicku lodě. K výzdobě mnohých církevních staveb patří také sloupy umně zdobené listy révy a vinných hroznů. Modely a obrazy lodí, stejně jako réva vinná nejvýrazněji charakterizují podivuhodný kraj Vasco País v severním Španělsku na pobřeží Biskajského zálivu.
Autonomní společenství Baskicko tvoří obdivuhodný kus země v západních Pyrenejích, hodně ve Španělsku, kousek ve Francii. Po staru a baskicky nese jméno Euskal Herria, španělsky País Vasco, francouzsky Pays basque. Na severu se země Basků noří do vod Biskajského zálivu, na západ vedou cesty do Kantábrie a Kastilie-Leónu, na východě sousedí s Navarrou. Zemi Basků popsal svým břitkým jazykem francouzský dramatik, historik a filozof Voltaire, když řekl, že baskický lid je "nárůdek", který tančí na vrcholcích Pyrenejí. Těmito slovy řekl nejen to, kde Baskové žijí, ale i to, že tanec je vyjádřením jejich povahy a prastarých tradic, a zároveň naznačil, že Baskicko je rozlohou i počtem obyvatel malým správním útvarem. Na jihu tohoto "malého správního útvaru" tvoří hranici řeka Ebro, protékající celou slavnou vinařskou oblastí Rioja. Ta se dělí na tři podoblasti: Rioja Alta, Rioja Orientale (původně Baja) a Rioja Alavesa. Právě ta poslední, Rioja Alavesa, je euskaldunak - domov Basků, kde je baskičtina (euskara) úředním jazykem.
Baskičtina je zajímavým dokladem doby prastarého života Evropy, kdy tu ještě nepobývaly kmeny hovořící indoevropskými jazyky - takovými jsou například španělština, angličtina, hindština, ruština, francouzština, italština atd. -, tedy jazyky, kterými mluví naprostá většina obyvatel Evropy, Asie, Ameriky nebo Austrálie. Baskičtina je dosud živým neindoevropským jazykem a nepatří do žádné jazykové rodiny. Můžeme se jen dohadovat, kde se vzala, ale všechny dohady jen nahrávají snahám radikálních Basků o nezávislost na Španělsku.
Historie Basků představuje neustálé snahy o nadvládu z mnoha stran, počínaje silou antického Říma, později Vizigótů, na počátku 9. století i Maurů. Právě síla muslimských válečníků přiměla jednotlivé kmeny Basků, aby se spojily a roku 818 vyhlásily Navarrské království. Později se však neubránili tlaku ze strany kastilských panovníků a provincie Álava, Bizkaia a Gipuzkoa byly připojeny roku 1512 ke Kastilské koruně. Baskové si však vyjednali tradiční právo vycházející z tzv. fueros, což jsou první písemná sepsání ústních tradic a zvyklostí ze 12. století. To mimo jiné například vyvazovalo z branné povinnosti nebo placení daní. Dalších téměř 400 let, až do roku 1876, kdy španělští liberálové zrušili všechny baskické výsady, bránili právo na vlastní samosprávu.
I v Baskicku můžeme použít ustálené rčení: již staří Římané... Dokonce řecký historik a zeměpisec Strabón napsal ve svém díle Géografika, v nejobsáhlejším antickém zeměpisném pojednání (najdeme tam i nejstarší zmínku o českých zemích), že oblast dnešní Navarry obývali Vasconi. Pro to, že to jsou přímí předkové Basků, však navzdory nabízejícímu se jazykovému spojení neexistují žádné přímé důkazy..
Celý článek o Baskicku si můžete přečíst v aktuálním vydání WINE & Degustation
Připravil: Jiří Trapek
Foto: autor a Asociación de Bodegas de Rioja Alavesa
Partneři