Lavaux |Jako schody do nebe
Cisterciáčtí mniši byli první, kteří na prudkých svazích nad Ženevským jezerem začali budovat kamenné terasy pro vysázení révy vinné. Místy až100% sklon (45 stupňů) žádné jiné hospodaření ani neumožňoval. Desítky let vytrvalé, úmorné, až bolestivé dřiny nakonec vytvořily dílo, které lidé po téměř 900 letech - první cisterciáci se ve Vaud objevili v roce 1131 - ocenili tak, že je zapsali na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Možná že to byly pro řeholníky svatého Bernarda de Clairvaux opravdu "schody do nebe". Řád, který vznikl reformou benediktýnského řádu, se řídil stejným heslem Oraet labora (Modli se a pracuj) a práce byla jakousi cestou k Bohu: Čím obtížnější, tím v duchovním slova smyslu zároveň otevřenější. A ta, kterou si tu bernardini či šedí mniši, jak byli cisterciáci rovněž nazýváni, zvolili, byla těžce zasloužená. V poměrně malé vinařské oblasti Lavaux, na kterou se status UNESCO vztahuje, je dnes na 400 km kamenných zdí a zídek, postavených tak, že člověka až jímá závrať. Jsou to nejkrásnější a zároveň nejdražší vinice celého Švýcarska. Při hlubším pohledu na historii mnišských řádů zjistíme, že v počátcích bylo zakázáno vybírání desátků a jiných dávek od poddaných a řádoví bratři museli být ve všem zcela soběstační. Tedy i ve víně nutném pro bohoslužby. Když ještě přidáme skutečnost, že kláštery zejména cisterciáků byly zakládány na odlehlých nehostinných místech, pak se jeví i celková kultivace Lavaux a stavby teras jako odpovídající řešení. A že to nebylo jednoduché řešení, jen plně odpovídá myšlení svatého Bernarda, který se také vyslovil proti veškeré nádheře. Tak vzniká i jedinečná klášterní architektura: jednoduché a čisté linie, kostely bez věží, nezdobná chrámová okna, liturgické kříže a svícny byly jen ze dřeva, mešní roucha prostá, šedivá a převážně lněná. Přes zdůrazňovanou skromnost věděli cisterciáci, že těžká práce na viničních terasách se přece jenom vyplatí. Když vynecháme již zmíněné "schody do nebe", pak musíme přiznat, že řád byl i z dnešního pohledu až neuvěřitelně pevnou a dokonale fungující duchovní společností. Navíc si veškeré zkušenosti sdělovali řádoví bratři navzájem: na generální kapitule, konané každým rokem v kolébce řádu, v Cîteaux, kde se scházeli představení všech klášterů (v polovině 14. století to bylo například jen těžko představitelných 728 opatství s více než2 000 řeholními domy), se řešily nejen náboženské otázky, ale opati a jejich doprovod byli vždy seznámeni s novými způsoby hospodaření - tedy i možnostmi vinohradnictví a výroby vína. Lze tedy předpokládat, že si cisterciáci na břehu Ženevského jezera uměli "spočítat", že i z čistě světského pohledu přinese ideální jižní expozice, svažitost a velká plocha jezerní hladiny své plody. Podobně jako mniši před staletími tak uvažují i dnešní vinaři.
Vína tří sluncí
Když jsme poprvé slyšeli slova o třech sluncích ve víně od pana Marcela Duboise z vinařství Les Frères Dubois et Fils v Cully, který, již to je pár let, nabízel na Švýcarských dnech v Praze svá vína, přijali jsme je s notnou dávkou shovívavosti. Který vinař by nevyužil příležitosti, aby obraz svých vín nemaloval těmi nejpěknějšími barvami. Navíc když to byla vína jakoby radostná, svěží, čistá a jemně voňavá. Dokonce i to slunce jsme si uměli lehce představit. Jedno určitě, ale dvě? Nebo dokonce tři? Pochopili jsme to až po letech, když jsme poprvé navštívili Vaud, po Valais druhou největší švýcarskou vinařskou oblast. Slovo "vaud" znamená v jazyce Keltů lesy: ty v minulosti pokrývaly celé území dnešního kantonu Vaud, ale osadníci postupně měnili zdejší krajinu na zemědělskou půdu a vinice. Dnes v kantonu Vaud najdeme vinice osmi apelací AOC: LaCôte, Vully, Chablais, Bonvillars, Côtesde l'Orbe a Lavaux, které se navíc pyšní dvěma Grand Cru Dézaley a Calamin. Poprvé jsme uviděli to, co tu na příkrých svazích nad vodami Ženevského jezera vystavěli řádoví bratři z Montheronu. Prakticky všechny vinice Lavaux se zhlížejí v průzračných vodách jezera, které je z jižní strany uzavřeno majestátními vrcholy francouzských Alp. Samotní Švýcaři považují tyto vinice za symbol svého vinařství...
Celý článek si můžete přečíst v březnovém magazínu WINE & Degustation.
Připravil: Jiří Trapek
Foto: autor, Les Frères Dubois SA a Domaine La Colombe
Partneři