Léto s vínem v Čechách a na Moravě
Letošní dovolená bude asi pro mnohé jiná než obvykle. A pravděpodobně i jiná, než si ji na počátku roku mnoho lidí plánovalo. Kvůli aktuální situaci v mnoha zemích a prázdninových destinacích se mnoho lidí stále ještě kloní spíše k využití tuzemských možností turistiky. A proč ne? Navíc pokud jde o milovníky vína, tak v českých a moravských vinařských oblastech je krásně a na zájemce zde čeká mnoho možností vyžití.Ve spolupráci s Vinařským fondem ČR jsme proto připravili následující stránky.
O tom, že rozhodnutí strávit letošní dovolenou doma a třeba právě využít nabídek vinařských oblastí a strávit léto s vínem pomůže i velmi zasaženému tuzemskému odvětví cestovního ruchu i vinařům samotným, také není pochyb. Velkou část tohoto prázdninového dvojčísla jsme se tedy rozhodli věnovat speciálu o tom, jak si léto s vínem v Česku co nejlépe užít.
Vinařská oblast Čechy
Praha
Praha oficiálně patří do Mělnické vinařské podoblasti. My si však dovolíme věnovat historické metropoli, jejím vinicím a vinařům, kteří stále ještě udržují bývalou slávu jednoho z nejvýznamnějších středověkých evropských vinařských měst, samostatné povídání. Praha je fascinující turistickou destinací a z vinařského hlediska je málo metropolí, které se mohou pyšnit tak bohatou vinařskou historií jako právě Praha. A ještě méně je těch, které svým obyvatelům či návštěvníkům umožní kochat se pohledem na své nejvýznamnější památky z několika různých vinic téměř v centru města a vychutnávat si při tom víno, které bylo přímo na nich vyrobeno. Na území Prahy byly prokazatelně vinice již v 11. století. Nejstarší písemný záznam o existenci vinohradu v místech, kde je dnes zahrada Kinských, existuje z roku 1146. Již ze 13. století jsou známé vinice z jižních svahů dnešních Vinohrad, Vršovic a Nuslí. Toto území se nazývalo Viniční údolí a dnešní Botič pak Vinný potok. Velký rozmach pěstování révy vinné a výroby vína nastal dnem 13. února 1358, kdy císař Karel IV. vydal privilegium, v němž nařídil, aby do vzdálenosti tří mil od Prahy byly všechny vhodné jižní svahy osázeny révou vinnou. Největší rozmach zažilo pražské vinohradnictví za panování Rudolfa II., kdy byla rozloha pražských vinic téměř dvakrát tak velká, než je dnes v celých Čechách, a Praha si vysloužila přezdívku "Město vína". V Praze se tak historicky nacházelo až několik set vinic, které i přes úpadek pražského vinařství po bitvě na Bílé hoře zaujímaly ještě v první polovině 18. století těžko uvěřitelných 700 ha. Některé pražské vinice přežily dodnes. V posledních letech se jejich stav výrazně zlepšuje, ale i tak z bývalé slávy zbyly vinice rozkládající se na ploše přibližně 11 hektarů. Mezi ty nejzajímavější patří Svatováclavská vinice v okolí Villy Richter, za návštěvu určitě stojí celý komplex Salabka a nádherné výhledy na Prahu budou mít i ti, kteří zavítají na vinici Svatá Klára do Botanické zahrady hl. města Prahy.
Mělnická vinařská podoblast
Ačkoli patří celé Polabí k nejsevernějším vinařským regionům Evropy, mělnická vína byla známá již ve středověku.Mělnická podoblast má slavnou a bohatou vinařskou historii, která je úzce spjata se zákony na podporu vinohradnictví a vinařství císaře Karla IV. i s působením burgundských vinařských rodin na tomto území; nezahrnuje jen Mělník a okolí, ale také roztroušené vinice v Praze a kolem Brandýsa nad Labem, Heřmanova Městce, Slaného, Kutné Hory a Berouna. Většina vinic je na půdách s vápenitým podložím nebo na naplaveném štěrkopísku. Pro Mělnicko jsou typické menší vinice situované na jižních a západních svazích okolo Labe s teplým mikroklimatem. Většina viničních tratí leží na vrstvách opuky české křídové pánve. Na některých místech opuku překrývají hlinitopísčité náplavy. Asi nejkrásnější a nejznámější mělnické vinice najdete na terasách přímo pod mělnickým zámkem. S popularitou vína a vinařství v posledních letech dochází i k rozvoji a obnovování mnoha dalších zajímavých vinic v této oblasti. V Karlštejně na jih od Prahy je výzkumná vinařská stanice, která má na starosti uchování a studium genofondu révy vinné. V Mělníce se zásluhou Školního statku Mělník, Bettiny Lobkowicz, rodiny Krausů i dalších vinařských firem vyrábí opět skvělé Ryzlinky rýnské, Pinoty Noir, ale i zajímavá moderní cuvée a sekty. Rodina Rudolfských odvedla obrovský kus práce při obnově vinic v Kutné Hoře a okolí. Všechna tato místa budou skvělým cílem letních cest za vínem. Navíc Polabí láká i k příjemným cyklo výletům.
Litoměřická vinařská podoblast
Nejen na kole můžete samozřejmě zkoumat i tuto vinařskou podoblast. V malebné krajině Českého středohoří se réva vinná pěstuje již déle než 1 000 let. Historie vinařství v Litoměřicích a okolí tak sahá až do nejstarších období osídlení této oblasti českými obyvateli a samozřejmě je úzce spjata i s šířením křesťanství u nás. Vinařská podoblast Litoměřická zasahuje do okolí Litoměřic, Mostu, Roudnice nad Labem, Loun a Žatce. Největší část vinic leží na jižních svazích Českého středohoří na tmavých půdách tvořených zvětralým čedičem, které dávají zdejším vínům osobitý minerální charakter. Významným vinařským střediskem jsou Žernoseky. Víno se v obci Velké Žernoseky vyrábělo již od 11. století. V okolí Brány Čech (Porta Bohemica) jsou v údolí podél toku Řeky Labe velmi vhodné podmínky pro pěstování vinné révy a bohatá historie i současné úspěchy žernoseckých vín to jen dokazují.Zdejší rozsáhlé vinné sklepy byly vybudovány již v roce 1251 řádem cisterciáků, kteří také v tomto malebném romantickém údolí, kde Labe vstupuje skalní průrvou do Českého středohoří, založili vinice. Ty se skvěle hodí pro pěstování Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Rulandského šedého, na vinicích pod Lovošem se výborně daří odrůdě Müller Thurgau a velmi dobrých výsledků v Žernosekách v poslední době dosahují také s odrůdami Pinot Noir, Svatovavřinecké a Modrý Portugal. Vinice v této podoblasti mají svou historii nejen v údolí Labe,ale i v okolí města Most. V roce 1967 mostecké vinařství obnovil Ing. Ivan Váňa na bývalém Státním statku Most v obci Chrámce a réva vinná se zde stala i rekultivační plodinou, když byla vysazena vinice Barbora na výsypce lomu Hrabák v Čepirozích u Mostu. Svou vinařskou historii mělo i město Louny, které bývalo známé díky Tramínu, kterému se zde říkalo Brynšt. Současnost vinařství v Litoměřické vinařské podoblasti patří jak vinařstvím tradičním, jako je Žernosecké vinařství, či obnovené tradici v Českém vinařství Chrámce, tak také firmám, jejichž historie se datuje do období posledních třiceti let. Mezi ty se řadí i jeden z nejambicióznějších vinařských projektů v České republice v posledních letech -Johann W v Třebívlicích.
Vinařská oblast Morava
Znojemská vinařská podoblast
Znojemská vinařská podoblast se rozkládá na jihozápadě Moravské vinařské oblasti.Je poměrně rozsáhlá, a díky tomu i pestrá. Samotné město Znojmo bylo vždy velmi významným vinařským centrem, což dokládá řada s vínem souvisejících památek ve městě samotném i v jeho nejbližším okolí a samozřejmě i labyrint vinných sklepů přímo pod městem. Znojemská vinařská podoblast je známá především svěžími,aromatickými a současně chuťově plnými a kořenitými bílými víny.
Znojemsko se může hrdě pochlubit svou mimořádně bohatou vinařskou tradicí. Nejstaršími svědky historie znojemského vinařství jsou archeologické nálezy z doby pobytu římských legií, které dokazují, že pěstováním révy vinné se v malebném a úrodném údolí řeky Dyje zabývali již staří Římané. Ještě více mluví o znojemském vinařství dochované středověké památky jak světské, tak církevní. Rozsáhlé klášterní kroniky i mnohé důležité listiny českých panovníků znojemské víno zmiňují. Klášter premonstrátů v Louce, po staletí jeden z nejvýznamnějších klášterních komplexů ve střední Evropě, byl dlouho centrem duchovního a hospodářského života na Znojemsku, samozřejmě včetně výroby vína. A vůbec nejstarší dochovaná listina, která hovoří o vinném desátku (tehdejší dani z vína ve výši 10 %produkce), je z roku 1222 a souvisí s obdobím působení řádu benediktinů v Rajhradě. Znojemská vinařská podoblast má velmi specifické klimatické podmínky, které mají velký vliv na svěží aromatickou charakteristiku zdejších vín. Chladný vítr z nedaleké Českomoravské vrchoviny v kombinaci s termoregulačním vlivem řek Dyje, Jevišovky a Jihlavy je předpokladem pro charakteristickou a nezaměnitelnou kořenitou chuť a plnost znojemských vín. Střídání slunečných dnů a chladných nocí má za následek pomalejší zrání hroznů, pozitivem však je mohutný rozvoj a uchování aromatických látek v hroznech. Díky tomu je tato podoblast proslulá zejména bílými víny, je domovem Veltlínského zeleného, velmi dobrých výsledků zde vinaři dosahují i s odrůdami jako Müller Thurgau, Sauvignon a Ryzlink rýnský. Nicméně v posledních letech se daří i pinotům. I když je podíl modrých odrůd na vinicích Znojemské podoblasti menší, kromě Pinotu Noir se zde v okolí Dolních Kounic daří zejména odrůdám Frankovka a Svatovavřinecké. Znojemská vinařská podoblast má dlouhodobě velmi dobře rozvinutou vinařskou turistiku, a to především díky ZNOVÍNU ZNOJMO. K místům, která byste při cestách za znojemským vínem určitě neměli vynechat, patří vedle Znojma také Křížový sklep v Příměticích, viniční trať Šobes, Národní park Podyjí a klášter Rosa coeli v Dolních Kounicích. Za aktuální dění a vývoj vinařství ve Znojemské vinařské podoblasti je v poslední době zodpovědné především sdružení vinařů VOC ZNOJMO. Aktivně prezentují nejtypičtější znojemská vína, organizují degustace,festival vína a jsou vidět na mnoha zajímavých akcích. Pro toulky za znojemskými víny můžete s úspěchem využít i kola, cyklostezek je tu mnoho,a pokud se někde zastavíte na několik sklenek, i s kolem vás pak odveze místní Vinobus.
Mikulovská vinařská podoblast
Mikulovská vinařská podoblast je pro vinařskou turistiku doslova předurčena. Pálava, město Mikulov se svou zajímavou vinařskou expozicí včetně obřího vinného sudu, "hlavní město vína" Valtice se Salonem vín České republiky a Lednicko-valtický areál, zapsaný na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, jsou jen malým náznakem z kulturního a historického bohatství této podoblasti. Stálá expozice "Víno napříč staletími", množství vinařských akcí, a především vynikající vinaři a jejich vína dělají z Mikulovské vinařské podoblasti celoročně velmi atraktivní cíl vinařské turistiky.
A nelze opomenout osobitá minerální vína v Čele s chloubou tuzemského vinařství-Ryzlinkem vlašským. Révu vinnou přinesli do této podoblasti prý již římští vojáci X. legie posádky římských vojsk z Vindobony (dnešní Vídně) v době vlády císaře Marca Aurelia v letech 166-180 n. l. Římané se tehdy utábořili v okolí dnes již jezery zatopeného Mušova. A přinesli s sebou nejen révu vinnou, ale i poznatky o jejím pěstování a následném zpracování hroznů na víno. Římská vojska tak na Pálavě založila historicky první moravské vinice. Hrozny i víno jako oblíbený nápoj však byly cenným artiklem i po odchodu římských vojsk v období Velkomoravské říše. V tomto období se již na Mikulovsku vinná réva stala neodmyslitelnou součástí krajiny a kultury. Město Mikulov se pak díky skvělým polohám vinici strategickému umístění na cestě mezi Brnem a Vídní stalo významným vinařským střediskem. K obrovskému rozmachu vinic na Mikulovsku došlo v 17. a 18. století, rozloha vinic se pohybovala mezi 3 500 a 4 000 ha. Již v té době byl nejvýznamnějším městem podoblasti Mikulov, který o svůj prim soupeřil s Valticemi. Stejná situace přetrvává dodnes. Obě města se mohou pyšnit celou řadou velmi významných vinařských společností. Zajímavostí Mikulovské vinařské podoblasti je i velký význam malých vinařských obcí, především v okolí samotné Pálavy. Pavlov, Sedlec, Dolní a Horní Věstonice, Dolní Dunajovice, Perná, Popice, Pouzdřany, Novosedly a Bulhary byly díky skvělým viničním tratím a kvalitě zdejších vín významnými vinařskými obcemi již ve středověku a zůstaly jimi dodnes. Mikulovsko je zcela výjimečný terroir. Patří k nejteplejším místům jižní Moravy a již z dálky viditelná Pálava, poslední výběžek vápencových Bílých Karpat, ční nad lužními lesy dolního Podyjí. Jižní svahy Pálavy jsou chráněné od studených větrů přicházejících podél řeky Svratky, a jsou tak právem označovány za nejlepší viniční tratě Mikulovské podoblasti. Zdejší vápenitá půda dává neobyčejně hutná, koncentrovaná, kořenitá a minerální vína. Kromě již zmíněného Ryzlinku vlašského se tu daří i Ryzlinku rýnskému, Chardonnay, Pinotu Noir a samozřejmě místní specialitě-odrůdě Pálava. Nakonec ani vyznavači vody a vodních sportů nebo ti, kteří se budou chtít po dnech strávených s vínem svlažit, zde nepřijdou zkrátka. Koupání v Novomlýnských nádržích s výhledy na Pálavu a její vinice patří k nezapomenutelným zážitkům.
Velkopavlovická vinařská podoblast
Svou rozlohou ne příliš velká Velkopavlovická vinařská podoblast je domovem mimořádných červených vín. Tradice zdejšího vinařství sahá do období Velkomoravské říše. Do historie vinařství zde velmi významně zasáhl řád templářských rytířů i reformační proud švýcarských novokřtěnců - habánů-,který se značnou měrou zasloužil o rozvoj vinařství v největší vinařské obci České republiky, ve Velkých Bílovicích. Členitá krajina, která se táhne od Velkých Bílovic přes kopcovitou Hustopečskou pahorkatinu a Velké Pavlovice až k úrodným rovinám před Brnem, patří také mezi nejteplejší místa u nás a současně mezi místa s nejdelší dobou slunečního svitu.
Asi první písemná zmínka o vinařství ve Velkopavlovické vinařské podoblasti je z roku 1252, kdy Boček z Obřan daroval nově založenému cisterciáckému klášteru ve Žďáru třetinu výnosu ze svých vinohradů v Pouzdřanech, Zaječí a v Pavlovicích. To je však jen jedno dnes již téměř nevýznamné datum z bohaté vinařské historie Velkopavlovicka. Řada dalších měst jsou již po staletí významná vinařská centra. Židlochovice byly držitelem nejstaršího horenského práva u nás, které bylo vydáno v roce 1379 markrabětem Joštem. Čejkovice prosluly svou gotickou tvrzí a rozsáhlým labyrintem templářských sklepení. V Hustopečích byl nejvyšší horenský soud pro Moravu a právě zde se řešily všechny spory týkající se vinic a vína. Přímo ve Velkých Pavlovicích pak byla v roce 1902 Státní zemská révová školka s cílem povznést a zvelebit moravské vinice. V později založené Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích se pak zrodily čtyři nové moravské odrůdy. Jsou to bílé odrůdy Aurelius a Pálava a modré odrůdy André a Agni. Ta vznikla křížením místní modré odrůdy André s bílou aromatickou odrůdou Irsai Oliver. Protože se na hlubokých půdách s vysokým obsahem hořčíku daří zejména modrým odrůdám, Velkopavlovickou oblast, především její centrální část, proslavila nezaměnitelná červená vína. Zdejší sprašovo-jílovité půdy s dostatkem hořčíku dávají vzniknout vyhlášeným vínům z odrůd jako např. Frankovka, ale také z lehčího, jemně kořenitého Modrého Portugalu. Daří se i odrůdám Svatovavřinecké a André. Mnozí vinaři dosahují skvělých výsledků s Pinotem Noir a některá místa Velkopavlovické vinařské podoblasti se mohou pochlubit i tím, že zde do parametrů srovnatelných se světem poměrně pravidelně dozrávají i cabernety. V severní části oblasti se pak na písčitých půdách kolem Hrušovan a Žabčic dobře daří i bílým odrůdám, především Veltlínskému zelenému a Rulandskému šedému, ale i aromatickým odrůdám Tramínu Červenému, Pálavě a Muškátu moravskému. I Velkopavlovická vinařská podoblast má skvělé podmínky pro vinařskou turistiku. Bílovické degustace s názvem "Ze sklepa do sklepa" jsou proslulou a hojně navštěvovanou slavností zdejších vín. Město Hustopeče, již zmíněné památky v Čejkovicích i Velkých Bílovicích, krásná oblast Modrých hor nebo romantické sklípky ve Vrbici či Bořetice a zdejší Kraví hora určitě stojí za pozornost.
Slovácká vinařská podoblast
Slovácko je rozlehlá vinařská podoblast s velmi různorodými přírodními podmínkami. Je to svérázná oblast lidových tradic, folkloru, lidových krojů, tanců a písní i tradičních řemesel. S tím vším kráčí ruku v ruce i svébytní slováčtí vinaři a jejich tradiční vína. Chcete-li vybrat z pestrého portfolia odrůd jen jednu, pak to bude Ryzlink rýnský. Mnohé z poloh jsou pro pěstování královské odrůdy Ryzlink rýnský velmi vhodné a tato odrůda zde má svou bohatou historii i místní specialitu v podobě Bzenecké lipky.
Vinařská historie této oblasti se podobně jako v dalších moravských vinařských podoblastech začala psát v době, kdy římské legie budovaly své posádky v Panonii. Historické zmínky o vinařství v této podoblasti najdeme i v mnoha středověkých listinách. Například v dokladech kláštera na Hradisku u Olomouce se v části o dodavatelích vína píše právě i o vinařích z Bzence. A kvalita bzeneckého vína neunikla ani papežům. Historicky doloženou zmínku o zdejším víně lze najít třeba v listině papeže Řehoře IX. z roku 1231. Již na přelomu 13. a 14. století se například víno z Blatnice pilo i v Praze. A v 17. století zde vlastnil vinici Jan Amos Komenský. Slovácká vinařská podoblast je velmi rozlehlá a díky tomu má velmi různorodé přírodní podmínky. Vinohrady jsou vysázeny jak v údolí řeky Moravy, tak i ve velmi členité a skoro zapomenuté kopcovité krajině Bílých Karpat, ale také na jižních svazích Chřibů a Ždánického lesa. Vůbec nejsevernější moravské vinice pak najdete v okolí Uherského Hradiště, které také do Slovácké vinařské podoblasti patří. Stejně pestrá, jako jsou přírodní a geologické podmínky této podoblasti, je i nabídka odrůd, které se zde pěstují a v konečném důsledku samozřejmě i slováckých vín. Daří se tu Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému i šedému, Mülleru Thurgau a Muškátu moravskému. Právě tato dnes známá a populární odrůda ze Slovácké vinařské podoblasti pochází. Byla totiž vyšlechtěn a ve Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích. Ještě jedna dnes již dobře známá typická moravská odrůda ze Slovácka pochází. Je to Cabernet Moravia, který byl vyšlechtěn v obci Moravská Nová Ves panem Lubomírem Glosem. Z dalších modrých odrůd se ve Slovácké podoblasti pěstuje zejména Frankovka a Zweigeltrebe. Současnost vinařství ve Slovácké vinařské podoblasti je ve znamení jak několika významných a úspěšných větších vinařských společností, tak především stovek malých soukromých vinařství a tradičních sklípků. Pravděpodobně nikde jinde nenarazíte na tak úzké spojení vinařských tradic s lidovou tvořivostí a folklorem. Z hlediska vinařské turistiky je to oblast krásná a romantická, ale i trochu neprobádaná. Nenabízí okázalou historickou krásu měst, jako je Mikulov či Znojmo, ale i významná vinařská centra jako Uherské Hradiště, Bzenec se zdejším zámkem a tradicí Bzenecké lipky, Kyjov či Břeclav, největší město Slovácka, malebné tradiční Podluží s údolím řeky Moravy, a hlavně celou řadu menších městeček a vinařských obcí. Mezi nepatří Mutěnice s Výzkumnou vinařskou stanicí, Mařatice, historická Strážnice, Čejč, Dubňany, Archlebov, Žarošice či Blatnice pod Svatým Antonínkem, kde vzniklo známkové víno Blatnický roháč spojením vín odrůd Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Sylvánské zelené. Na okraji obce Petrov vás pak čeká skutečný klenot Slovácka v podobě vinných sklepů zvaných Plže. Chcete-li na vlastní oči objevit taje Slovácké vinařské podoblasti, připravte se na téměř nekonečné putování.
Partneři