Dr. Franz Werner Michel |Slavné ryzlinky z Domdechant Werner´sches Weingut
Není to až tak dávno, co vína z německé oblasti Rheingau platila za nejdražší v celé Evropě. Na slávě těchto vín se společně podílely kláštery, šlechta a měšťanstvo – historie vína i kraje se časem měnila a dnes to jsou zejména staré rodinné vinařské statky, kde se dělají ta nejlepší vína. I v řevnivosti, která v tom nejlepším slova smyslu panuje mezi vinaři v těchto výjimečných polohách, se však všude s úctou vyslovuje jméno Dr. Franz Werner Michel z Hochheimu nad Mohanem.
Snad žádná vína se nemohou honosit tolika vznešenými přívlastky jako právě vína z odrůdy Ryzlink rýnský. Přitom se v historii světového vinařství nemůže tato původně německá odrůda pochlubit tak letitou historií jako některé prastaré odrůdy; ani oněch 34 000 ha, na kterých se dnes ve světě pěstuje, není ve srovnání s jinými světovými odrůdami nijak ohromující rozloha. Přesto je Ryzlink rýnský považován za nejušlechtilejší odrůdu pro výrobu bílých vín.
Teprve když poznáte krásné vinařské polohy, kde platí „Riesling über alles!“, kde na příkrých svazích řek dozrává poměrně nenápadný malý hrozen, když poznáte um a vinařskou hrdost místních vinařů a ochutnáte jak jemná, delikátní, nádherně svěží vína s nižším obsahem alkoholu a s dokonale harmonizujícím podílem zbytkového cukru, tak velká vína, jichž se archivace dotkla tím nejkrásnějším způsobem, částečně se vám pootevřou dvířka k poznání výjimečných vín z odrůdy Ryzlink rýnský.
Těmi pomyslnými dvířky, která nám otevřel právě Franz Werner Michel, jsme se dostali do Hochheimu, odkud pochází první historický záznam o pěstování této odrůdy datovaný do roku 1435. V odborné literatuře často najdeme názor, že odrůda vznikla z divoké lesní révy, která hojně rostla v lesích na březích horního toku Rýna. Genetické analýzy posledních let daly odpověď i ohledně původu odrůdy Ryzlink rýnský. S vysokou pravděpodobností je tato odrůda náhodným křížencem odrůdy Heunisch a semenáče odrůdy Tramín a ono křížení se odehrálo skutečně v těchto německých oblastech, odkud se dále šířilo do ostatních oblastí světa. O tom všem jsme si povídali s elegantním starším pánem aristokratického zjevu – s panem Dr. Franzem Wernerem Michelem. Dnes je mu těžko uvěřitelných osmdesát let a jen krátce připomeňme, že po studiích národohospodářství ve Frankfurtu, švédské Uppsale a Vídni, kde v roce 1959 promoval, pracoval roky jako vědecký asistent na Institutu pro agrární politiku ve Frankfurtu nad Mohanem, 35 let v představenstvu Německého vinařského fondu a byl zároveň ředitelem Německého vinařského institutu v Mohuči.
Musí to být krásný pocit dělat víno v místech, která jsou pro historii Ryzlinku rýnského tak významná.
To samozřejmě ano, ale je třeba i říci, že přestože ona první písemná zmínka sice pochází odtud z Hochheimu, ale o vlastním původu ryzlinku existuje několik teorií, přestože žádná z nich nebyla jednoznačně prokázána. Takže jeho původ je stále zahalen závojem tajemství – to však výjimečnosti této odrůdy nijak neubírá. Naopak.
Na vínu je pěkné jeho hluboké spojení s historií místa, kde se zrodilo. U nás v České republice, přestože rádi klademe počátky našeho vinařství do doby přítomnosti legií římského císaře Marka Aurelia Proba, nám taková spojení, takové bohatství, bohužel chybí. O to více nás však zajímá. Můžete nám alespoň krátce přiblížit tu vaši?
Vlastní historie rodiny Wernerů je doložena již v 17. století. V březnu roku 1780 kupuje ctihodný občan města Mohuč (Mainz) Johann Baptista Werner vinohrad v nedalekém Hochheimu a tím začíná rodinnou historii pěstování a výroby vína, která trvá nepřetržitě až dodnes. Celá tato doba je spojována s jednotlivými jmény naší rodiny a jednou z nevýraznějších osobností byl Franz Werner, který byl po studiích práva, filosofie a teologie na univerzitě v Římě vysvěcen na kněze a později se stal děkanem známého dómu v Mohuči. Zasloužil se o jeho záchranu tím, že přemluvil francouzského vojenského velitele města, aby katedrálu silně poškozenou během obléhání Mohuče v roce 1793 zcela nezničil. Následujících 40 let byl hlavním organizátorem obnovy této nádherné katedrály, která patří mezi tři nejznámější dómy na Rýně (tzv. Hornorýnské Boží hrady), které byly postaveny v 11. a 12. století v románském stylu (další dva jsou ve Wormsu a Špýru).
A pokud máte zájem o historii, tak v těchto impozantních místech najdete důležité vazby i na vaše dějiny: v mohučském dómu byl korunován v roce 1198 Přemysl Otakar I. na českého krále a ve Špýru měla svatbu Eliška Přemyslovna s Janem Lucemburským v roce 1311.
Historie se vepsala i do jména vašeho vinařství. Můžete trochu napovědět?
V současném názvu „Domdechant Werner´sches Weingut“ je zmíněno postavení děkana (něm. Dom - dóm, dechant - děkan) katedrály v Mohuči Dr. Franze Wernera z konce 18. století.
Kdy se v této historii vašeho rodu poprvé objevilo víno?
To se dá opravdu těžko vysledovat a nebude to spojeno jen s nákupem vinohradů. Důležité je opět jméno Franze Wernera, který se zasloužil o další rozšíření rodinného vinařství přikoupením viničních tratí v Hochheimu a to v nejlepších polohách. Jemu je také připisováno to, že již od samého počátku se vedou podrobné každoroční záznamy o výnosech, kvalitě vína, průběhu počasí, termínu sběru vína. Tyto záznamy jsou samozřejmě také důležitým zdrojem informací pro nás jako pro současné pěstitele.
Co pro vás tyto záznamy konkrétně znamenají?
V prvé řadě to je naše spojení s tímto místem a možnost navázat na staleté zkušenosti předcházejících generací. Dobře víme, co se osvědčilo nebo naopak nemá smysl znovu zkoušet. Taky to je pro nás velmi zajímavý pohled na dobu, kdy byly až do konce 19. století prakticky všechny práce na vinici i ve sklepě prováděny ručně. Podobně můžeme sledovat počátek 20. století, kdy se zejména po první světové válce začaly objevovat první mechanizační prostředky, které práce ulehčovaly a hlavně zefektivnily, neméně zajímavé je i období po druhé světové válce, se kterým přišla do vinařství technická revoluce.
Záznamy také ukazují, jak se to pak vše odrazilo i na charakteru a kvalitě našich vín. Dnes k těmto záznamům přibyl i archiv, takže nemusíme jen číst, ale můžeme i ochutnávat. Ještě ve 30. letech minulého století se většina vína prodávala v sudech, pouze malá část produkce v láhvích. V současnosti se veškerá produkce prodává pouze v láhvích. Určitý počet láhví jednotlivých stylů každého ročníku je ukládán do archivu, kde je možno sledovat dlouholetý proces zrání. Některé typy našich vín také zrají ve starých dubových sudech v historickém klenutém sklepě, který je chloubou našeho vinařství.
To, že se máme kam ohlížet, kde čerpat zkušenosti, však neznamená, že se „utápíme“ v historii. Dnes samozřejmě používáme technologie a techniku, které umožňují zachovat ve víně vyhlášené bohaté ovocné aromatické látky čistě ryzlinkových tónů a krásnou mineralitu.
Dá se něco podobného vysledovat i ohledně vašich vinic?
Naše vinařství dnes obhospodařuje 14 ha vinic a samozřejmě i ty prodělaly svůj vývoj. Původní vzdálenost jednotlivých řádků, která činila 3,6 m, byla zmenšena na 2 m. Veškeré vinice byly osázeny nejlepšími klony (Riesling 100% pur).
Při sběru vína probíhá nejdříve ruční selektivní sběr hroznů a poté následuje sběr pomocí mechanizačních prostředků, aby byla dosažena co nejrychlejší sklizeň při optimální zralosti hroznů.
Ve vinicích máme zavedenu integrovanou formu pěstění: mezi řádky se nechává růst tráva s vhodně vybranými bylinami, samozřejmě se minimalizuje používání chemie, pro ničení nebezpečného hmyzu se využívá sexuální touhy samečků, kteří končí ve feromonových lapačích.
I z těchto důvodů byla většina vinic zařazena podle klasifikace založené na vědeckém výzkumu Výzkumného ústavu v Geisenheimu do kategorie „Erste Lage“, ze kterých se vyrábějí vína označená jako „Erstes Gewächs“. Toto označení je ekvivalentem pro francouzské Premier Cru.
Z našich viničních tratí, Domdechaney, Kirchenstück, Hölle, Stein, Stielweg a Reichestal, jsou nejhodnotnější vinice v tratích Domdechaney a Kirchenstück. Z 98 % je na nich vysázena odrůda Ryzlink rýnský, na zbylých 2 %, především v trati Reichestal, odrůda Spätburgunder (Rulandské modré). Vinařství se tedy téměř stoprocentně zaměřuje pouze na odrůdu Riesling, která je tu prostě doma.
Již jsme zmínili rok 1435 a první písemnou zmínku o odrůdě Ryzlink rýnský. Jak si ji tady v kraji přímo zasvěceném této odrůdě hýčkáte?
My jsme tady všichni přesvědčení, že se jedná skutečně o nejlepší odrůdu pro bílá vína. To samo o sobě však nestačí. My sami musíme tato slova svojí prací neustále potvrzovat. Když jsem se v roce 1982 stal majitelem celého vinařství, bylo třeba značně investovat do jeho přestavby a moderního vybavení. S řízením vinařství mi pomáhala hlavně manželka Oda a bylo to v době, kdy se i v tomto idylickém vinařství začala projevovat globalizace konkurencí vín z Nového světa. To byla výzva, která si vyžádala nejen značné investice do výroby vína, ale také do marketingu, hlavně na mezinárodní úrovni. Lze říci, že po 25 letech velkého úsilí bylo vše naprosto změněno a my tak můžeme mluvit o moderním vinařství, které respektuje nové metody pěstování a výroby. Snažíme se tedy o to, abychom poučeni historií a znalí současných nejlepších technologií a krásné suroviny – hroznů Ryzlinku rýnského – udělali víno odpovídající kvality.
Také z těchto důvodů je vinařství členem prestižní skupiny VDP (Verband Deutscher Prädikats und Qualitätsweingüter e.V., Svaz německých výrobců přívlastkových a jakostních vín), kde je soustředěno v současnosti okolo 200 nejlepších vinařství Německa. K tomu patří i má práce v odborných komisích v rámci celého Rheingau atd.
K čemu vás přinutil zmíněný „tlak“ trhu vín z Nového světa?
Je to otázka „klasika versus inovace“. Naše vinařství tradičně nabízelo a nabízí poměrně sladká vína v celé škále přívlastkových vín od kabinetních přes pozdní sběry a výběry z hroznů až po výběry z bobulí a ledová vína. Pod tlakem rozšiřující se nabídky vín z celého světa a částečné změny preferencí konzumentů vína jsme se vydali cestou výroby moderních suchých vín, kde nejvyšší kategorií je Riesling „Erstes Gewächs“ pocházející z našich nejlepších vinic označených jako „Erste Lage“. Tato „nová“ vína jsou právě vyráběna moderními metodami řízeného kvašení v nerezových tancích směřujícími k zachování typického aroma a chuti odrůdy a částečným a delším ležením na kvasničných kalech, které povyšují strukturu a plnost vína. Tímto stylem vína jsme se prosadili na prestižních soutěžích a zároveň i na mezinárodních trzích: dnes vyvážíme více než 70 % svých vín do 25 zemí celého světa.
Jak vy sám cítíte spojení výjimečné odrůdy, jakou Ryzlink rýnský bezesporu je, s historií a tradicí kraje? Nakolik je to tradicí respektovaný závazek, nakolik přináší i některá omezení?
To, čím my všichni tady žijeme, nelze nazvat omezením. Je to závazek, který přijaly za svůj generace před námi a je vepsán v každém kameni, v každém místě či příběhu tohoto vinorodého kraje. Samozřejmě to je hodně o vnitřní ochotě takovým závazkům dostát a to zejména v době, kdy se nedaří: třeba v nepovedeném ročníku.
Při pohledu na fotografii vaší rodiny, napočítali jsme vás tam 25, se zdá, že se nemusíte obávat toho, že by se nenašel někdo, kdo by se ke zmíněným závazkům přihlásil.
Věřím, že o budoucnost je postaráno. Moje dcera Catharina Mauritz se svým manželem získali nedávno do vlastnictví bývalý statek Domänenhof patřící kdysi mohučské kapitule, který se nachází nedaleko našeho sídla. Rozhodli se ho přebudovat na vlastní rodinné sídlo a využít k němu patřící užitkové budovy pro výrobu a skladování vína. To už se vlastně jedná o osmou generaci našeho rodu. A protože už mají tři syny, tak doufám, že je postaráno i o devátou generaci. Je to pro vinaře krásný pocit, že jeho snažení nezanikne a bude nadále rozvíjeno v rodinných tradicích.
Partneři